Ateroskleróza - nemoc cév

Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. Je to dlouhodobý proces, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu. Tvoří se tzv. aterosklerotické pláty připomínající nánosy nečistot ve starých vodovodních trubkách. Důsledkem tohoto zúžení je nedostatečné prokrvení orgánu, ke kterému daná céva míří.

Aterosklerotické postižení mozkových cév vede s přibývajícím věkem ke zhoršenému prokrvení mozku. Nejcitlivěji a tedy i nejdříve zareagují paměťové buňky, které jsou na hojném příjmu živin a kyslíku závislé nejvíce. Důsledkem je častější zapomínání - „skleróza". Toto onemocnění není však bohužel jediným důsledkem aterosklerózy. Mnohem častější jsou následky daleko vážnější.

Ve většině civilizovaných zemích je ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí. Způsobuje většinu srdečních i mozkových příhod a přitom ještě před sto lety byla vzácnou a neprobádanou chorobou.

Příčinou aterosklerózy je ukládání tukových látek - především cholesterolu - do stěny našich cév. V časných fázích choroby se v cévách tvoří tzv. tukové proužky. Tyto změny jsou ještě plně vratné. Při dlouhodobě zvýšené hladině cholesterolu dochází však již k nevratné přestavbě stěny. Cévy nejen tvrdnou, jejich stěna se ztlušťuje, vznikají na ní tuhé, tukové nánosy - tzv. aterosklerotické pláty. Pláty zužují průsvit a brání normálnímu průtoku krve.

Hlavní podmínkou tvorby těchto změn je vyšší hladina cholesterolu v krvi a nejčastější příčinou zvýšené hladinu cholesterolu je jeho zvýšený příjem v potravě. Hlavní příčina je tedy docela jednoduchá - jíme daleko více tuků, než dokážeme spotřebovat. Ty se nám usazují v cévách, a tak místo aby nás chránily v podobě slušivého podkožního tukového polštáře před krutými mrazy, významně zmenšují naše šance na dlouhý a spokojený život.

 

Ateroskleróza se rozvíjí pomalu a nenápadně. Tuky se tiše usazují do cévní stěny a zužují jejich průsvit, aniž bychom na sobě pociťovali jakoukoliv změnu. Pokud zúžení dosáhne kritické hodnoty nebo dojde k prasknutí plátu, vzniknou příznaky, které patrně nepřehlédnete.

Projevy aterosklerózy jsou potom velmi rozmanité a závisí na oblasti, ve které se postižená céva vyskytuje.

Jedná-li se o postižení koronární tepny srdce, může dojít k srdečnímu infarktu. Při infarktu se snižuje dodávka kyslíku a živin svalovým buňkám srdce. Dochází k srdeční ischemii (nedokrvení tkáně). Následkem je postižení až odumření svalových buněk a jejich náhrada neplnohodnotnou tkání neboli jizvou. Srdeční infarkt se nejčastěji projeví náhlou bolestí na hrudí, někdy vystřelující do levé paže, pocitem dušnosti a úzkosti.

Rozsah následků vždy závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Pokud je nedokrvení pouze dočasné, vzniká přechodná ischemie, která se projeví přechodnými bolestmi na hrudi a dušností ustupujícími zpravidla po chvilkovém zklidnění nebo tabletě nitroglycerínu. Tento stav se nazývá angina pectoris a je zpravidla předstupněm srdečního infarktu.

Čím větší tepna, tím je zasažen větší okrsek svalstva srdce a tím jsou i závažnější zdravotní důsledky. Infarkt myokardu je v České republice jednou z nejčastějších příčin nemocnosti a úmrtnosti zejména mužů ve středním věku.

Mozková mrtvice (iktus, centrální mozková příhoda) je další komplikací aterosklerózy. Postižení je lokalizováno do cévního řečiště mozku. Postihuje zejména starší pacienty. Stejně jako v případě infarktu myokardu (srdečního svalu) i zde dochází k uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Na rozdíl od postupného uzavíraní cév způsobujícího „sklerózu", je zde příčinou uzávěr náhlý. Podle oblasti, která je zasažena uzávěrem, vznikají příslušné neurologické příznaky.

Nejčastějšími příznaky jsou: ztráta vědomí, ztráta citlivosti některých částí těla, ztráta hybnosti končetin, poškození mimiky obličeje apod. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá takzvaná tranzitorní ischemická ataka (TIA), která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění.

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen dolních končetin. Zúžení průsvitu cév vede k charakteristickým příznakům. Pacienti si nejčastěji stěžují na klaudikační bolest (námahová bolest, která donutí pacienta přerušit chůzi). Později se objevují i klidové bolesti dolních končetin, končetina je studená, mizí ochlupení, často nacházíme plísňové postižení nohou.

Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena tzv. gangrénou - odúmrtí tkáně s následnou infekcí. Tento stav často končí částečnou amputací končetiny.

Příčinou aterosklerózy je především vysoká hladina cholesterolu. Jak ji na sobě poznáme? Vysoká hladina cholesterolu se může projevit výskytem tzv. kožních xantelasmat. Poznáte je jako malé žluté polštářky na víčkách a nad šlachami. Tento příznak však není spolehlivý, proto je vhodnější dát přednost pravidelnému vyšetření cholesterolu z krve u svého lékaře.

 

Zvýšené riziko pro rozvoj aterosklerózy představuje především nevhodná životospráva a životní styl. Kdo holduje tučným jídlům, dopřává si pravidelné příděly nikotinu a fandí sportu pouze jako televizní divák, jistě nemá k ateroskleróze daleko. Vyšší riziko máte také tehdy, trpíte-li cukrovkou, vysokým krevním tlakem, obezitou, nebo máte-li v rodině příbuzné, kteří prodělali srdeční infarkt či mozkovou mrtvici.

Více informací například: www.ordinace.cz/clanek/ateroskleroza/ 

 
 
Zdroj : http://www.ordinace.cz/article.php?articleId=7589&full=1 
Aktualizace: M. Plisková, srpen 2019

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1
2
3
4
5
6
7
 
 
 
 
 
 
 
8
9
10
11
12
13
14
 
 
 
 
 
 
 
15
16
17
18
19
20
21
 
 
 
 
 
 
 
22
23
24
25
26
27
28
 
 
 
 
 
 
 
29
30
1
2
3
4
5