Co jsou alternativní vzdělávací programy

ALTERNATIVNÍ ŠKOLY 

Pojmu „alternativní škola" mnozí pedagogové přisuzují různé atributy, a tím vzniká názorová nejednotnost, způsobená také lišícími se překlady z cizích jazyků. Alternativní škola se často používá jako synonymum k jiným pojmům jako například alternativní vzdělávání, netradiční škola, svobodná škola nebo nezávislá škola.

Alternativní školy jsou takové, které se odlišují zcela nebo částečně svými cíli, učebními obsahy, formami učení a vyučování, organizací školního života a spoluprací s rodiči od jednotných charakteristik státní školy, a tím nabízejí jinou možnost učení a vyučování.

 

Některé společné znaky alternativního vzdělávání:

- snaha získat dítě pro vzdělávání (neudusit přirozenou touhu poznávat nové věci a jevy)
- přátelský vztah mezi učitelem a dítětem, ochota a schopnost učitele pozitivně děti motivovat, podporovat jejich kvality i originalitu a respektovat vývojové zvláštnosti (chyba je stupeň učení, ne přestupek)
- spolupráce s rodinou dítěte (učitel zná možnosti pedagogiky, vy nejlépe znáte své děti)
- co nejaktivnější zapojení dítěte ve výuce, podpora spolupráce a rozvoj komunikace
- pěstování odpovědnosti spoluúčastí dětí na rozhodování
- propojování předmětů (k pochopení souvislostí a využitelnosti poznatků)
- prostředí uzpůsobeno dětem (pomůcky snadno přístupné v nízkých policích, dětská výzdoba)
- vyučování bez zvonění, ale podle momentálního zaujetí či únavy dětí (proč končit uprostřed zajímavé činnosti a proč nedopřát oddech tam, kde je třeba)
- slovní hodnocení:

hodnocení slovem je konkrétnější (narozdíl od čísla vám říká, co dítěti jde a co mu dělá problémy) a objektivnější (jednoznačné vyjádření: "při řešení slovních úloh používá správný postup, ale dělá numerické chyby" lze nahradit číslem 2, 3... 1 - pokud šlo učiteli o pochopení nové látky, nebo i 5 - pokud mu šlo o správný výsledek).
Nehodnotí se jen znalosti, ale i další schopnosti a dovednosti, protože k tomu, aby byl člověk v něčem úspěšný, potřebuje také samostatnost, tvořivost, houževnatost, sociální cítění apod.
Hodnotí se pokrok dítěte (srovnání s ostatními má velký vliv na sebevědomí a přitom je zavádějící - sama jsem se po přestupu na novou ZŠ ocitla z pozice špatného žáka bez budoucnosti na pozici úplně opačné).
V žádném případě by neměla chybět motivace, která podpoří v dítěti další chuť do učení.

V případě potřeby (přestup na jinou školu, přijímací zkoušky apod.) napíše učitel běžné známkové vysvědčení.


Poslední 2 body platí jen na některých školách.

 

Historický přehled zajímavých alternativ ve vzdělávání:

· 14./15. stol. Vittorino da Feltre - Dům radosti - Vybudoval školu v přírodním prostředí, ve které se snažil harmonicky rozvíjet tělo i ducha svých žáků, podporoval střídmost i tvořivost, odstranil tresty, jako první zavedl žákovskou samosprávu, vyučování bylo vedeno tak, aby žáci látce rozuměli.
· 16. stol. Michele de Montaigne (1533-1592) - Odmítal jednostranné přeceňování vzdělání, memorování a scholastiku, doporučuje učit samostatně myslet a rozhodovat se, samostatnou činnost žáka, podporování víry ve vlastní schopnosti, respektování přirozených vloh.
· 17. stol. J. A. Komenský (1592-1670) - pansofická škola v Blatném Potoce - Požadoval přiměřenost a respektování individuálních zvláštností žáků, praktické, aktivní názorné a přirozené vyučování (hry, tělocvik, divadelní představení), ve škole byly na stěnách obrazy. Napsal: Pravidla mravů, Zákony školy dobře spořádané, Škola hrou, Orbis sensualium pictus.
· 18. stol. Jean Jacgues Rousseau (1712-1778) - volná (přirozená) výchova - Prosazoval humanizaci, volný a přirozený vývoj dětí, reagování na podněty dítěte, výchovu nepoznamenanou soudobou ani tradiční kulturou, ale v souladu s přírodou. Napsal: Emil, čili o výchově.
· 18./19. stol. Johann Heinrich Pestalozzi (1746-1827) - Pokračovatel myšlenek Rousseaových, ale narozdíl od Rousseaua neodmítá kulturní společnost, nýbrž podporuje její rozvoj a chápe její vliv na rozvoj dítěte.
· 19. stol.: Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910) - svobodná výchova v Jasné Poljaně - Usiloval o využitelnost školních poznatků v každodenním životě, vytvořil systém volné výchovy bez domácích úloh, pamětního učení a trestů. Koncepce bez učebního plánu umožňovala svobodnou volbu předmětu, obsahu i metody učení. Děti měly úplnou volnost pohybu a příchodu i odchodu z vyučování. Učitel měl být žákům partnerem.
· přelom 19. a 20. stol. - Ideály svobodné výchovy pronikají do státních institucí, vznikají školy nezávislé na státu (nestátní škola je organizována hlavně učiteli a rodiči, jejichž požadavky plní).
· 20. a 30. léta 20. stol.
- Celosvětové Hnutí nových škol odstartovalo změny ve školství (nejprve v jednotlivých třídách nebo v předmětech, později v ucelených výchovných systémech). Velký vliv mají názory a činnost Švédky Elen Keyové, protagonistky celého hnutí a autorky knihy Století dítěte.
- Vznikají reformní školy: montessori, waldorfská, daltonská, jenská, freinetova, winnetská soustava.
- Pokusné a reformní školy vznikaly i u nás (Podrobněji.) a byly motivovány stavem školské praxe. Reformní snahy byly násilně přerušeny roku 1948.
· 60. až 80. léta - Objevuje se i vlna antipedagogiky, vedou se bouřlivé diskuse o funkci výchovy, stoupá zájem rodičů o otázky výchovy a antiautoritativní výchova je realizována např. v různých komunách. V USA, Velké Británii a dalších západních zemích vznikají volné školy (free schools, open schools) inspirované Summerhillskou koncepcí A. S. Neilla.

V Československu vznikaly alternativní školy znovu až po roce 1989 z potřeby učitelů i rodičů. (Např. díky NEMES (Nezávislé mezioborové skupině) se veřejnost začala dozvídat o výzkumech provedených na tradičních školách, jejichž systém výchovy a vzdělávání často přispívá k vývoji nejrůznějších poškození dětí.) Hlavním úkolem reforem je změnit vztah žáků ke škole a vzdělání a rozvíjet co nejlépe osobnost dítěte.
Kromě škol uvedených na titulní straně u nás existovala škola projektová v Obříství (o zániku podrobněji v článku J. Hrubé - viz dole) a jedna třída jenského typu v Poděbradech (skončila s odchodem učitelky do zahraničí).

 

Přehled alternativ dostupných v naší republice:

- Waldorfská (MŠ, 1. i 2. stupeň ZŠ, SŠ)

 

- Montessori (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ)
- Daltonská (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)
(Tyto tzv. reformní školy ve světě vznikaly v 1. pol. 20. stol.)

 

 

 

- Začít spolu (MŠ, 1. st. ZŠ)

 

- Zdravá škola (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ)
- Integrovaná tematická výuka (MŠ, 1. st. ZŠ)
(Vznikají v posledních desetiletích a často staví na zkušenostech reformních škol a na nových vědeckých poznatcích z psychologie, pedagogiky apod.)

 

 

-Domácí vzdělávání (1. st. ZŠ)

 

 

Poslední aktualizace: Jana Beničáková, březen 2018
Zdroj: www.alternativniskoly.cz

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
30
31
1
 
 
 
 
 
 
 
2
3
4
5
6
7
8
 
 
 
 
 
 
 
9
10
11
12
13
14
15
 
 
 
 
 
 
 
16
17
18
19
20
21
22
 
 
 
 
 
 
 
23
24
25
26
27
28
29
 
 
 
 
 
 
 
30
1
2
3
4
5
6