Neurotické poruchy

Somatoformní poruchy

Pro tuto skupinu poruch je charakteristická přítomností tělesných příznaků bez prokazatelných organických patologických změn. Projevují se opakovanými stížnostmi na tělesné příznaky (jako je například bolest, zvracení, vegetativní příznaky, únava) a žádostmi o lékařské vyšetření přesto, že opakovaně byly nálezy negativní a pacient je lékařem ujišťován, že příznaky nemají žádný tělesný podklad.

Dissociativní poruchy

Společným rysem poruch v této skupině je částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost, vědomím identity a bezprostředních pocitů a ovládáním pohybů těla. Normálně existuje značný stupeň vědomé kontroly nad tím, kterým vzpomínkám a pocitům se může věnovat okamžitá pozornost a které pohyby se mají vykonat.

Stresové reakce, poruchy přizpůsobení

Pro tyto poruchy je typické, že navazují na mimořádně stresující životní zážitek, který vyvolal akutní stresovou reakci, nebo vznikají v době významné životní změny, vedoucí k trvale nepříjemným okolnostem a mající za následek poruchu přizpůsobení.

Obsedantně kompulzivní poruchy

Podstatným rysem obsedantně kompulzivních poruch, jsou opakovaně se vyskytující obsedantní myšlenky nebo nutkavé akty. Obsedantní myšlenky jsou nápady, představy nebo impulzy, které se znovu a znovu vtírají do mysli. Vyvolávají tíseň, protože jsou násilného nebo obscénního rázu nebo prostě proto, že jsou vnímány jako nesmyslné a nedají se potlačit.

Jiné úzkostné stavy

Vedle známých fóbií, existují i jiné typy úskostných stavů. Je to především Neursteni atakzvaný Depersonalizační a derealizační sysndrom.

Fóbie

Skupina poruch, u nichž je úzkost vyvolána určitými situacemi nebo objekty vně pacienta, které běžně nejsou nebezpečné. Pacient se proto těmtosituacím a objektům vyhýbá nebo je snáší s pocitem hrůzy. Pacientův zájem se může soustředit na jednotlivé symptomy, např. palpitace nebo pocity na omdlení a často se přidružuje sekundární strach ze smrti, ze ztráty sebekontroly nebo ze „zbláznění". Úzkost se nezmírní, i když si osoba uvědomuje, že ostatní nepokládají danou situaci za nebezpečnou nebo hrozivou. Už pouhé pomyšlení, že se dostane do fobické situace, vyvolá úzkost.Fobická úzkost se často vyskytuje společně s depresí. Dříve existující fobická úzkost se téměř vždy zhoršuje při současně probíhající depresivní fázi. Většina fobických poruch, s výjimkou sociálních fobií, je častější u žen.

Obecné informace - neurotické poruchy

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy jsou různorodou skupinou psychických poruch, u kterých bývá v popředí úzkost a její tělesný doprovod. Tyto poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím.

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
1
2
3
 
 
 
 
 
 
 
4
5
6
7
8
9
10
 
 
 
 
 
 
 
11
12
13
14
15
16
17
 
 
 
 
 
 
 
18
19
20
21
22
23
24
 
 
 
 
 
 
 
25
26
27
28
29
30
31