Onemocnění srdce a cév - nejčastější příčina úmrtí

Srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Onemocnění srdce a cév mají na svědomí více než 58% všech úmrtí. Postihuje muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku. Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt. Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů.

Příčinou srdečně-cévních onemocnění je většinou ateroskleróza. Ateroskleróza nebo také kornatění cév je zánětlivé a degenerativní onemocnění, které se rozvíjí pomalu a nenápadně. Řadu let probíhá bez příznaků, bezbolestně. Příčinou aterosklerózy je narušení cévy, na kterém se podílí mnoho různých faktorů a následné ukládání tukových látek do její stěny, především cholesterolu a takétriglyceridů.

Tukové látky tvoří v cévní stěně usazeniny, tzv. aterosklerotické pláty. Cévy postupně tvrdnou, cévní stěny se zbytňují a průsvit cévy se zužuje. Průtok krve cévou je omezen a následkem toho jsou některé části těla nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami.

Příznaky se objeví až dojde ke kritickému zúžení cévy nebo jejímu úplnému uzávěru. Projevy aterosklerózy jsou potom velmi rozmanité a závisí na části těla, kterou postižená céva zásobuje. Jestliže dojde k náhlému uzávěru některé hlavní tepny, projevy mohou být velmi dramatické - akutní infarkt myokardu, centrální mozková příhoda, uzávěr tepen dolních končetin. nejčastější formy srdečně-cévních onemocnění

Ateroskleróza je nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech Evropy a USA, má na svědomí více než 50 % všech úmrtí. Česká republika patří v úmrtnosti na komplikace aterosklerózy na přední místa ve světě.

Cholesterol

Cholesterol je látka tukové povahy, která je přítomna ve všech buňkách lidského těla. Je životně důležitý pro organismus. Při vyšší hladině v krvi je cholesterol pro naše tělo škodlivý.

Rozlišujeme 2 druhy cholesterolu v našem těle:

„špatný" LDL-cholesterol
- při nadbytku cholesterolu proniká do stěn cév, ukládá se v nich a poškozuje je.

„hodný" HDL-cholesterol
- odklízí nadbytečný cholesterol z krve do jater, kde je odbouráván.

Vysoká hladina cholesterolu může být dědičná, přenáší se z generace na generaci, může být také způsobena různými druhy onemocnění nebo nezdravým způsobem života - kouření, obezita, nedostatek pohybu.

Nejčastější formou srdečních onemocnění je ischemická choroba srdeční (ICHS). Podstata této nemoci spočívá v aterosklerotickém zúžení věnčitých tepen, což vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce. Příznaky ICHS se u jednotlivých forem liší, většinou dominuje bolest na hrudi, pocit dušnosti a úzkosti. Do skupiny chorob, společně nazývaných ICHS, patří například angina pectoris, která se projevuje bolestí na hrudi vázané na tělesnou a někdy i psychickou námahu. Při náhlém uzávěru věnčité tepny dochází k srdečnímu infarktu - infarktu myokardu. Projevuje se nejčastěji náhlou bolestí na hrudi, která typicky vystřeluje do levé paže, ale nemusí. Srdeční infarkt je v České republice jednou z nejčastějších příčin nemocnosti a úmrtnosti, zejména mužů ve středním věku.

Mozková mrtvice postihuje především starší pacienty. Dochází při ní k náhlému uzávěru mozkové tepny a následné nedokrvenosti mozku za uzávěrou. Příznaky se liší podle toho, která oblast mozku je postižena. Mezi nejčastější příznaky patří ztráta vědomí, ztráta citlivosti některých částí těla, ztráta hybnosti končetin, poškození mimiky obličeje a další. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá takzvaná tranzitorní ischemická ataka, která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění.

Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění tepen dolních končetin. Zpočátku změny na tepnách nepůsobí subjektivní obtíže. Později se dostavuje bolest při námaze, která donutí přerušit aktivitu např. chůzi. Bolest trvá 1 - 2 minuty a je lokalizována nejčastěji do lýtka. Problémy se postupně zhoršují a bolest se objevuje i v klidu, zprvu jen v noci, později i ve dne. Končetina je studená, mizí ochlupení, často nacházíme plísňové postižení nohou. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena gangrénou - odúmrtí tkáně s následnou infekcí. Tento stav často končí částečnou amputací končetiny.

U některých lidí se srdečně-cévní onemocnění vyskytují ve větší míře než u jiných. Je to dané našimi vrozenými předpoklady, které nemůžeme ovlivnit a označujeme je tedy jako neovlivnitelné rizikové faktory.

  • Pohlaví
  • Věk
  • Rodinná zátěž

Riziko srdečně-cévních onemocnění je vyšší u mužů a ve vyšším věku, u mužů nad 45 let věku a u žen nad 55 let věku. Riziko zvyšuje také předčasný výskyt srdečně-cévního onemocnění u pokrevního příbuzného, u příbuzného mužského pohlaví - pokud se vyskytlo před 55. rokem věku, u žen před 65. rokem věku. Pokud máte riziko geneticky zvýšené, nezapomeňte dodržovat správnou životosprávu a snažte se vyloučit vše, co by vaše riziko mohlo dále zvyšovat.

Některé faktory, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem srdečně-cévních onemocnění, můžeme sami ovlivnit.

Ovlivnitelné rizikové faktory jsou:

  • Zvýšená hladina LDL-cholesterolu v krvi
  • Zvýšená hladina celkového cholesterolu v krvi
  • Snížená hladina HDL-cholesterolu v krvi
  • Zvýšená hladina triglyceridů v krvi
  • Vysoký krevní tlak
  • Cukrovka typ I i II
  • Kouření
  • Obezita
  • Nedostatek pohybu

 

Pro ICM NIDM MŠMT zpracovala Mgr.Julie Čákiová
Zdroj:  www.cpzp.cz
Datum: 7.6.2006,
Poslední aktualizace: Barbora Bělíková, leden 2018

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
 
 
 
 
 
 
 
3
4
5
6
7
8
9
 
 
 
 
 
 
 
10
11
12
13
14
15
16
 
 
 
 
 
 
 
17
18
19
20
21
22
23
 
 
 
 
 
 
 
24
25
26
27
28
29
30