Problémové užívání PC a internetu

Fenomén problémového užívání informačních technologií byl poprvé popsán americkou klinickou psycholožkou Kimberley S. Young v roce 1996 (Young, 1998b). Od té doby na toto téma zaměřilo pozornost mnoho odborníků především z USA (Scherer, 1997, Suler, 1999) a také asijských zemích jako jsou Čína a Jižní Korea (Chou et al, 2005, Chen, Hsiao, 2000), ve kterých je problémové užívání internetu považováno za jednu z nejvážnějších hrozeb veřejného zdraví (Block, 2008).

 

Závislost na internetu jako psychiatrická diagnóza

Pro tento jev zatím není ustálená jednotná terminologie. Někteří o něm hovoří jako o závislosti na internetu „internet addiction“ (Chou, Hsiao, 2000, Young, 1998) zatímco jiní odborníci preferují termín patologické užívání internetu „internet pathological use“ (Morahan-Martin a Schumacker, 2000, Davis, 2001) či porucha závislosti na internetu „internet addiction disorder“ (Chou et al, 2005). Obecně se problémové užívání internetu definuje jako používání internetu, které s sebou přináší do života jedince psychologické, sociální, pracovní nebo školní komplikace (Beard, Wolf, 2001). Mezi kritéria problémového užívání se řadí

 

(a) nadměrné užívání internetu, které se projevuje například tím, že člověk v jeho důsledku ztrácí pojem o čase a/nebo zanedbává své základní potřeby jakými jsou jídlo, hygiena, pití či spánek,

 

(b) abstinenční příznaky včetně pocitu vzteku, tenze a depresivních symptomů v případě nedostupnosti internetu,

 

(c) tolerance zahrnující potřebu lepšího počítačového vybavení, kvalitnějšího software a stále většího objemu času stráveného u počítače a

 

(d) negativní důsledky užívání internetu mezi kterými jsou nejčastěji uváděny hádky, lhaní, zhoršené pracovní či studijní výkony, sociální izolace či únava (Block, 2008, Beard, Wolf, 2001).

 

Konceptuálně lze zařadit problémové užívání internetu do kategorie návykové a impulzivní poruchy se třemi základními podtypy podle užívání konkrétních aplikací (a) nadměrné hraní, (b) nadměrné užívání emailu, chatování a (c) nadměrné užívání stránek se sexuální tématikou (Block, 2008).  

 

Charakteristiky problémových uživatelů PC a internetu

Problémoví uživatelé stráví na internetu v průměru 3x více času týdně než neproblémoví uživatelé (Chou et al, 2005). Young ve své studii v USA z roku 1998 udává, že průměrná doba trávení času u počítače je 39 hodin týdně u problémových uživatelů v porovnání s 5 hodinami u neproblémových uživatelů. Chen a Hsiao (2000) ve své studii na čínské populaci podobně udávají 20 – 25 hodin ve vztahu k 8 hodinám u běžných uživatelů internetu.

Výsledky studií opakovaně potvrzují, že problémové uživatele internetu lze najít více mezi muži než mezi ženami (Chou et al., 2005).  Pro problémové uživatele je čas strávený online zdrojem uspokojení především z komunikace s ostatními uživateli (Chou, Hsiao 2000). Problémové užívání internetu je dále spojováno se zvýšeným skórem depresivní symptomatiky. Problémoví uživatelé především vysoce skórovali v položkách nízká sebedůvěra, strach z odmítnutí a touha po schválení (Young, Rogers, 1998). Morahan-Martin a Schumacker v roce 2000 ve své studii zjistili, že problémoví uživatelé internetu se cítí osaměleji v porovnání s neproblémovými.

 

Co dělá internet návykovým

Obecně je popisováno, že internet není sám o sobě návykový jako spíše jeho jednotlivé komponenty (Young, 1998b, Chou et al, 2005). Aktivity, kterými tráví čas uživatelé internetu, jsou také důležitým ukazatelem problémového užívání internetu. Mezi programy, které problémoví uživatelé nejčastěji využívají, patří dvousměrné komunikační aplikace jako jsou chaty, on-line počítačové hry a emaily (Young, 1998a, Chen Hsiao, 2000, Chou et al., 1999).

Suler (1999) uvádí nejčastější potřeby, které dokáže internet svojí podstatou vyplnit problémovým uživatelům.

(a) Sexuální potřeby

Pro jedince se silnými sexuálními potřebami je internet ideálním místem, kde je naplnit. Jejich uspokojení je snadno dostupné, anonymní a zdravotně bezpečné.

(b) Potřeba experimentovat s vlastním prožíváním a zažívat realitu z různých perspektiv

Právě internet je ideální příležitostí, jak běžné prožívání změnit a upokojit potřebu nevšedních zážitků. Na internetu lze například experimentovat v prostoru, čase, s vlastní identitou i s vlastním chováním. Tyto možnosti internetu zvláště využívají adolescenti, pro jejichž období je typické zkoušení si různých rolí a vzorců chování.

(c) Potřeba úspěchu

Každému člověku je vlastní touha po získávání nových informací a učení se. Podle Sullera je internet návykový také tím, že se díky němu uživatelé opakovaně setkávají s novými webovými aplikacemi, zkoumají je a snaží se přijít na to, jak je používat. Úspěšné zvládnutí jednotlivých technologií pak u nich vede k získání pocitu uspokojení a je zdrojem sebevědomí.

 (d) Potřeba někam patřit

Na internetu bývá velké množství skupin, ke kterým se může člověk velmi snadno připojit. Pocit sounáležitosti může být obzvláště velký pokud se uživatel připojí ke skupině, která sleduje společné cíle (například při počítačové hře).

(e) Potřeba mezilidských vztahů

Internet není pouze zdrojem nesčetných informací, ale je také prostředkem ke komunikaci s ostatními. Slouží lidem k navazování nových kontaktů, které mohou být zdrojem emocionální podpory. Oblíbenost navazování sociálních kontaktů přes internet bývá mimo jiné spojována s aspektem anonymity. Možnost anonymity je oceňována obzvláště sociálně nesmělými jedinci a umožňuje jim se cítit bezpečně při komunikaci s ostatními uživateli.

(f) Potřeba sebeaktualizace a sebetranscendence

Sebeaktualizace je definována jako proces kultivace a realizace vlastních potenciálů, pravého já. Mnoho lidí má pocit, že právě pomocí internetu mohou rozvíjet a vyjadřovat svůj kreativní potenciál v technické či sociální oblasti. Internet jim umožňuje rozvinout jejich skrytý talent. Někteří uživatelé mají pocit, že se mohou chovat autenticky právě jedině v prostředí internetu.

 

Následky problémového užívání PC a internetu

Nejčastěji udávaným negativním následkem v souvislosti s nadměrným trávením času u internetu je narušení časového rámce běžného dne, které se pak odráží v poruchách spánku nebo ve zvýšené únavě. Nadměrné trávení času u počítače může také způsobit somatické problémy, jako je například zhoršený zrak či bolesti zad (Young, 1998a).  Ve vyhraněné formě může vést k problémům ve škole v podobě pozdních příchodů do výuky, zhoršeného prospěchu a dokonce vyloučení ze školy (Chou, Hsiao, 2000, Scherer, 1997). V zaměstnání se pak problémové užívání internetu může odrazit v malé výkonnosti či podobě pozdních příchodů do zaměstnání (Chou et al, 2005). Poněkud sporný vliv má užívání internetu na sociální vztahy (Stevens, Morris, 2007). Zatímco někteří odborníci tvrdí, že nadměrné užívání internetu vede k izolaci od rodiny a přátel a k tomu, že uživatelé jsou v kontaktu pouze s přáteli přes internet. Jiné studie ukazují, že sami uživatelé internetu vnímají jeho pozitivní vliv na sociální vztahy jak s vrstevníky, rodiči tak i s pedagogy (Chou, Hsiao, 2000). Kraut se svými kolegy (2002) tuto skutečnost shrnuje tvrzením, že pozitivní efekty internetu udávali  více extroverti než introverti, protože extroverti se díky internetu do komunity více zapojovali, zatímco u introvertů vedlo užívání internetu k větší izolaci.

 

Použitá literatura

BEARD, K.W., WOLF, E.M. (2001). Modification in the Proposed Diagnostic Criteria for Internet Addiction. Cyberpsychol. Behav, 4 (3), 377 – 383.

BLOCK, J.J. (2008). Issues for DSM-IV: Internet addiction. The American Journal of Psychiatry, 163 (3), 306 – 607.

DAVIS, R. A. (2001). A cognitive–behavioral model of pathological Internet use. Comput.Human Behav. 77: 187–195.

CHOU, C., CONDRON, L., & BELLAND, J. (2005). A Review of the Research on Internet Addiction. Educational Psychology Review, 17 (4), 363-388.

CHOU, C., and HSIAO, M. C. (2000). Internet addiction, usage, gratifications, and pleasure experience—The Taiwan college students’ case. Comput. Educ. 35 (1): 65–80.

CHOU, C. (2001). Internet abuse and addiction among Taiwan college students: An online interview study. Cyberpsychol. Behav. 4(5): 573–585.

KIM, J.U. (2007). A Reality Therapy Group Counseling Program as An Internet Addiction Recovery Method for College Students in Korea. International Journal of Reality Therapy, 26 (2), 3 – 9.

KRAUT R., KIESLER S., BONEVA B., CUMMINGS J., HEGELSON V., CRAWFORD A. (2002). Internet paradox revisited. Journal of Social Issues, 58, 49–74.

MORAHAN-MARTIN, J. M., SCHUMACKER, P. (2000). Incidence and correlates of pathological Internet use. Comput. Human Behav. 16: 13–29.

SCHERER, K. (1997). College life online: Healthy and unhealthy Internet use. J. College Stud.Dev. 38(6): 655–665.

STEVENS, S.B., MORRIS, T.L. (2007). College Dating and Social Anxiety: Using the Internet as a Means of Connecting to Others. Cyberpsychol. Behav. 10 (5), 680 - 688.

SULER, J. R. (1999). To get what you need:Healthy and pathological Internet use. Cyberpsychol.Behav. 2(5): 355–393.

YOUNG, K.S. (1998a). Caught in the Net: how to recognizethe signs of Internet addiction—and a winning strategyfor recovery. New York: Wiley.

YOUNG, K.S. (1998b). Internet addiction: The emergence of a new clinical disorder. Cyberpsychol.Behav. 1(3): 237–244.

YOUNG, K. S., ROBERS, R. C. (1998). The relationship between depression and Internet addiction. Cyberpsychol. Behav. 1(1): 25–28.

 

 

 

 

Zdroj: www.adiktologie.cz
Posldení aktualizace Markéta Žáková, srpen 2015.

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1
2
3
4
 
 
 
 
 
 
 
5
6
7
8
9
10
11
 
 
 
 
 
 
 
12
13
14
15
16
17
18
 
 
 
 
 
 
 
19
20
21
22
23
24
25
 
 
 
 
 
 
 
26
27
28
29
30
31
1