Schizofrenie

Schizofrenní poruchy jsou obecně charakterizovány zásadním a typickým zkreslením myšlení a vnímání a nepřiměřenými nebo oploštělými emocemi. Jasné vědomí a intelektuální schopnosti jsou obvykle zachovány, třebaže v průběhu doby se mohou vyvinout nedostatky v rozpoznávání. Porucha ovlivňuje nejzákladnější funkce, které normální osobě dávají pocit osobitosti, jedinečnosti a samostatnosti. Postižená osoba má často pocit, že ostatní znají nebo s ní sdílejí její nejintimnější myšlenky, pocity a skutky, mohou se tedy vyvinout vysvětlující přeludy v tom smyslu, že postižená osoba vnímá, že na její myšlenky a skutky jsou ovlivňovány přirozenými či nadpřirozenými silami, a to často bizarním způsobem. Jedinec se může často považovat za ústřední bod všeho, co se děje. Běžné jsou halucinace, zejména sluchové, které mohou komentovat chování nebo myšlenky jedince. Vnímání je často narušeno i jiným způsobem: barvy nebo zvuky se mohou zdát přehnaně jasné nebo kvalitativně pozměněné a nepodstatné vlastnosti běžných věcí se mohou jevit jako důležitější než celý předmět nebo celková situace. V počátečním stadiu je také běžná zmatenost, která často vede k přesvědčení, že každodenní situace mají zvláštní, obvykle zlověstný, význam, který je namířen výhradně proti danému jedinci. U typického schizofrenního narušení myšlení se okrajové a nepodstatné znaky celkového konceptu, které jsou při normálně orientované duševní činnosti potlačeny, dostávají do popředí a jsou použity místo těch, které jsou relevantní a pro situaci přiměřené. Tím se myšlení stává zastřeným, nepřímým a nejasným a jeho řečové vyjádření je někdy nesrozumitelné. Časté jsou výpadky a interpolace ve sledu myšlení a může se zdát, že myšlenky jsou odnímány nějakou silou zvenčí. Nálada je často povrchní, nevypočitatelná nebo nepatřičná. Rozpolcenost a narušení vůle se může jevit jako netečnost, negativizmus nebo otupění. Může být přítomna katatonie (strnutí). Nástup choroby může být akutní, s vážně narušeným chováním, nebo plíživý, s postupným rozvojem nezvyklých představ a chování. Průběh choroby vykazuje stejně rozsáhlé obměny a nemusí být nevyhnutelně chronický nebo zhoršující se. V určitém procentu případů, které se může v různých kulturách a populacích lišit, je výsledkem úplné, nebo téměř úplné, vyléčení. Obě pohlaví jsou postižena v přibližně stejné míře, u žen však bývá pozdější nástup choroby.

 

Příznaky schizofrenie jsou často klasifikovány jako pozitivní a negativní (Andreasen a Olsen, 1982). Obojí typy příznaků mohou způsobovat zvláštní problémy v sociálním fungování a mohou vést ke stigmatu kvůli schizofrenii. U většiny pacientů se schizofrenií jsou v různých obdobích nemoci pozitivní a negativní příznaky zastoupeny v různém podílu.

 

Pozitivní symptomy schizofrenie:

 

Přeludy

 

Přeludy jsou falešné představy, o kterých je osoba pevně přesvědčena navzdory nepřítomnosti konkrétního důkazu. Takovéto falešné představy je potřeba odlišit od představ specifických pro danou kulturu, které jsou vlastní celé skupině nebo společnosti. Lidé s přeludy mohou věřit tomu, že jsou pronásledováni, mají zvláštní dar nebo schopnosti, nebo že jejich myšlenky nebo skutky jsou ovládány nějakou vnější silou. Přeludy mohou být neskutečné nebo bizarní (např. schopnost ovládat počasí nebo komunikovat s návštěvníky z jiných světů). Lidé s těmito falešnými představami se mohou velmi obávat, že jim bude ublíženo, nebo mohou následkem těchto představ jednat velmi neobvykle.

 

Halucinace

 

Halucinace jsou domnělá smyslová vnímání. Nejčastějším typem halucinací, které se vyskytují u schizofrenie, jsou sluchové halucinace, při kterých osoba slyší domnělé hlasy. Osoby se schizofrenií někdy s těmito hlasy vedou nepřetržitou rozmluvu. Hlasy jim někdy dávají příkazy nebo komentují povahu či skutky osoby trpící schizofrenií. Mezi méně časté typy halucinací patří případy, kdy má osoba zrakové, hmatové, chuťové nebo čichové vjemy věcí, které jsou pro tuto osobu velice reálné, ale které ve skutečnosti neexistují. Osoba může běžné barvy a tvary vnímat zkresleně a pociťovat, že pro ni mají naléhavý osobní význam.

 

Poruchy myšlení

 

Osoby s poruchami myšlení mají zmatené myšlení, což je patrné z toho, co říkají a jak to říkají. Projev takové osoby může být obtížné sledovat, protože přeskakuje z jednoho předmětu na jiný jen s malou nebo se žádnou logickou souvislostí. Může docházet k výpadkům ve sledu myšlenek (myšlenkové bloky). Větná skladba může být zvláštní a může se zdát jako smysluplná pouze pro osobu, která mluví. V některých případech lidé věří, že jejich myšlenky jsou vysílány nebo jim jsou kradeny, nebo že jejich myšlení ovládá nebo ovlivňuje nějaká vnější sila (např. mimozemšťané nebo démoni). O těchto jevech se mluví jako o ozvučování, vysílání, vkládání nebo odebírání myšlenek. U těžkých případů může být řečový projev natolik zpřeházený a nenavazující, že není možné mu rozumět.

 

Bizarní chování

 

Některé osoby se schizofrenií se chovají podivně nebo překračují společenské mravy (např. vysvlékání na veřejnosti). Mohou dělat zvláštní gesta nebo nevhodná mimická gesta a grimasy a zaujímat podivné postoje bez zjevných příčin.

Pozitivní příznaky je poměrně snadné rozeznat, protože jsou tak očividně odlišné od normálu. Nicméně, přítomnost pozitivních příznaků, jako jsou halucinace a přeludy, nemusí nutně znamenat, že osoba trpí schizofrenií. Stejné příznaky se mohou objevovat i u lidí, kteří nadužívají alkohol nebo drogy, nebo u osob s těžkou depresí, mánií, zraněním mozku nebo některými jinými poruchami.

Protože nápadné pozitivní příznaky velmi ztěžují postižené osobě fungování ve společnosti, často vedou k hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Naštěstí je možné pomocí antipsychotických léků pozitivní příznaky eliminovat nebo zmírňovat jejich intenzitu a zmenšovat pravděpodobnost, že se objeví znovu, přestože osoba může být i nadále stižena negativními příznaky. Může docházet k recidivě, pokud osoba prochází stresující životní událostí, dlouhodobě stresujícím vztahem nebo pokud přestane brát léky či sníží dávky. K recidivám může docházet i bez jakéhokoliv zjevného spouštěcího podnětu i pokud osoba pokračuje v dávkách léků, které byly předtím dostatečné.

Lidé se schizofrenií mohou mluvit a chovat se zvláštním nebo bizarním způsobem, který způsobuje, že ostatní se jich bojí a vyhýbají se jim, čímž přetrvává stigma spojené s touto chorobou.

Obtíže, které mají osoby se schizofrenií při verbální komunikaci, mohou přispívat ke stigmatu spojenému s touto chorobou. Pozitivní příznaky jsou ztotožňovány s druhem stigmatu spojeným se šílenstvím. Přeludy, halucinace, narušené chování a pozměněné vnímání skutečnosti jsou typické pro osoby, které laici považují za "šílené". Podivné chování osob trpících schizofrenií zvyšuje u ostatních strach, že tyto osoby mohou své chování přestat ovládat.

 

Negativní symptomy:

 

Emoční oploštělost

 

Lidé se schizofrenií se často jeví jako emocionálně ploší a nereagující na věci, které se kolem nich dějí. Mohou být neschopní ukazovat emoce změnou výrazů obličeje, gest nebo tónu hlasu. Postižená osoba nemusí vykazovat velkou odezvu na šťastné nebo smutné události, nebo může reagovat neodpovídajícím způsobem. U některých typů schizofrenie, zejména u hebefrenního či dezorganizovaného typu (viz níže), patří výrazně nepatřičné a neodpovídající emoce a jednání mezi hlavní příznaky. Osoba se může jevit jako nesprávně orientovaná, bez cíle, nezbedně dotěrná a často impulzivní. Často se zdá, že se u člověka se schizofrenií ve srovnání s předchozím vzorcem jednání změnila celková osobnost.

 

Ztráta zájmu

 

Schizofrenie může u člověka snižovat motivaci, takže je méně schopen pracovat nebo účastnit se zájmových aktivit. Může se přestat zajímat o každodenní činnosti, jako je mytí nebo vaření, nebo může být v krajních případech neschopný postarat se o svou osobní hygienu nebo se najíst. Může se objevit nerozhodnost, negativizmus a pasivita, v kombinaci s náhlými impulsy. V krajních případech se může člověk bez zjevné příčiny stáhnout do sebe, vyvést z míry nebo znehybnět.

 

Sociální stažení

 

Lidé se schizofrenií mohou obtížně navazovat a udržovat si přátele a známé, mohou mít jen málo důvěrných vztahů, pokud vůbec důvěrný vztah mají. Může docházet k tomu, že jejich interakce s ostatními je jen strohá a povrchní. V krajních případech se člověk může jakékoliv sociální interakci aktivně vyhýbat.

 

Ochuzení myšlení

 

U některých lidí se schizofrenií se objevuje výrazné snížení objemu a obsahu jejich myšlení. Může docházet k tomu, že sami od sebe promluví pouze vzácně a na otázky odpovídají jen krátce, bez jakýchkoliv podrobností. V krajních případech se projev takového člověka omezuje na krátké věty jako "ano", "ne" nebo "nevím". Jiné osoby se schizofrenií mohou mluvit volně, ale jejich projev, přestože je srozumitelný, ve skutečnosti nesděluje žádný obsah. Na otázky mohou odpovídat vyhýbavě a nikdy nepřejít k věci. Jejich projev může odrážet volné nebo nesouvisející asociace mezi myšlenkám a nesrozumitelné výpadky nebo přeskoky ve sledu myšlenek.

Místo toho, aby byly viděny jako součást nemoci, jsou negativní příznaky schizofrenie často mylně interpretovány jako známka toho, že postižená osoba je líná a špatně se chová záměrně, aby ostatní otrávila. Takový nesprávná interpretace velkou měrou přispívá k negativnímu obrazu a stigmatu spojenému se schizofrenií.

Více informací a zdroj: http://www.stopstigmapsychiatrie.cz/schizofrenie/1_1_a_info.html, www.greendoors.cz/schizofrenie-psychoza-a-dusevni-onemocneni

 

 
Pro ICM NIDM MŠMT zpracovala Mgr. Julie Čákiová
 
Datum: 9.2.2007, 
Poslední aktualizace: Tereza Komůrková, březen 2014
 

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1
2
3
4
5
6
7
 
 
 
 
 
 
 
8
9
10
11
12
13
14
 
 
 
 
 
 
 
15
16
17
18
19
20
21
 
 
 
 
 
 
 
22
23
24
25
26
27
28
 
 
 
 
 
 
 
29
30
1
2
3
4
5