Změny v zákoníku práce platné od 1. 1. 2008

Dne 17. prosince 2007 byla definitivně schválena tzv. „technická" novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Novela však žádné převratné změny nepřináší, protože se převážně věnuje opravám chyb a upřesněním ve stávajícím textu a jen část změn opravdu mění pravidla zavedená od ledna 2007. Co se tedy změní od roku 2008?

 

 

Diskriminace

V § 16, odst. 3 se nově upřesňuje definice, co není považováno za diskriminaci. Diskriminací podle zákona tedy není takové rozdílné zacházení, které vychází z povahy pracovních činností a požadavků nezbytných pro výkon práce.

 

Zkušební doba

Upřesňuje se počítání zkušební doby (§ 35, odst. 1, věta první až třetí).

 

Odstupné

Nově zaměstnanci nepřísluší odstupné při rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou pro neschopnost vykonávat na základě lékařského posudku dále práci z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, pokud se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti za vznik úrazu/nemoci z povolání (§ 67, odst. 1, nová věta).

Zaměstnanec vrací zaměstnavateli odstupné nebo jeho část, pokud pracuje pro zaměstnavatele po ukončení pracovního poměru (před uplynutím doby určené podle násobků mzdy odstupného), a to v případě, kdy je činný nejen v pracovním poměru, ale nově také pokud je činný v rámci dohody o pracovní činnosti (§ 68, odst. 1).

 

Týdenní pracovní doba

Týdenní pracovní doba mladistvých je stejná jako u ostatních zaměstnanců. Ruší se tedy omezení, aby mladiství směli pracovat max. 30 hod./týdně (§ 79). Týdenní pracovní doba mladistvých však nesmí překročit stanovených 40 hod. a současně nesmí pracovat déle než 8 hod. denně (nově vložený § 79a). Z toho vyplývá, že mladistvým není možno nařídit práci přesčas (pokud u zaměstnavatele je standardní úvazek 40 hod./týden a 8 hod./den, minimální rozsah práce přesčas by bylo možné nařídit pouze u zaměstnavatelů, kteří mají sjednán kratší týdenní úvazek nebo ve vícesměnných provozech).

 

Konto pracovní doby

Úprava konta pracovní doby tak, jak je schválena v novele Zákoníku práce patří mezi nejkontroverznější v celém předpise a je to rozhodnutí typu „z louže pod okap" (viz § 84 a nový 84a). Oproti původní úpravě sice již není potřeba získávat souhlas každého jednotlivého zaměstnance pro zavedení konta pracovní doby, což v praxi znepříjemňovala život podnikům, ale aby těch dobrých zpráv nebylo příliš, nenímožné provádět změnu rozvrhu pracovní doby u konta jen 1 týden dopředu jako dosud, ale minimálně 4 týdny!!! Výsledek: konto pracovní doby je nadále prakticky nepoužitelné a nikomu život neulehčí. Firmy už sice nemusí jednat s každým zaměstnancem zvlášť o jeho souhlasu, ovšem pro změnu nemohou pružně reagovat na změny poptávky po jejich práci. Pokud by totiž např. potřebovali z důvodu plnění mimořádných zakázek změnit pracovní dobu na kratší období než měsíc, od 1. ledna by se takovým jednáním dopouštěli porušení právních předpisů.

 

Přestávka na jídlo a oddech

Podle nové úpravy, pokud je přestávka na jídlo a oddech poskytována po částech, pak pouze jedna její část (dosud všechny části !) musí činit nejméně 15 minut (§ 88, odst. 2).

 

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Doplňuje se nové pravidlo pro poskytování nepřetržitého odpočinku zaměstnancům v zemědělství - kromě dosud možných 105 hodin během 3 týdnů při sezónních pracích je nyní možné poskytnout nepřetržitý odpočinek také 210 hodin během 6 týdnů (§ 92, odst. 4).

 

Práce přesčas

K velké radosti zaměstnavatelů se do Zákoníku práce alespoň zčásti vrací možnost sjednat mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu 150 hod./rok. Toto je však možné pouze u vedoucích zaměstnanců (§ 114, odst. 3).

V roce 2007 nesměli zaměstnavatelé zaměstnávat prací přesčas zaměstnance, kteří pečovali o dítě do 1 roku věku. Od roku 2008 to bude možné, ale zaměstnanci pečující o dítě do 1 roku věku musí s prací přesčas souhlasit (§ 241, odst. 3). Takže nadále nebude možné zaměstnancům pečujícím o dítě do 1 roku práci přesčas nařídit, ale bude odstraněn paradox kdy, podle současného znění Zákoníku práce nesměl zaměstnanec pečující o dítě do 1 roku věku práci přesčas konat i kdyby sám chtěl.

 

Příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci v noci

V kolektivní smlouvě lze nově sjednat jinou než v zákoně stanovenou výši a způsob určení příplatku za práci v noci a za práci v sobotu a neděli. Pokud tedy dosud zákon říkal, že příplatky činí nejméně 10% průměrného výdělku zaměstnance, z nové úpravy vyplývá, že v kolektivních smlouvách (bohužel jen tam a nikde jinde) je možné sjednat např. i nižší výši nebo pevnou sazbu (nikoliv procentní) pro všechny zaměstnance (§ 116 a 118).

 

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

U náhrady škody zaměstnanci se doplňuje lhůta, kdy zaměstnanec musí škodu zaměstnavateli oznámit (bez zbytečného odkladu a nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl), jinak nárok na náhradu škody zaniká (§ 268, odst. 3).

 

Novela reaguje také na texty současných zákonů, např. doplňuje termín „partner" (viz zákon o registrovaném partnerství) všude tam, kde se hovoří o manželi/manželce a také se např. vrací k termínu „závodně-preventivní péče" (namísto termínu „pracovnělékařská péče"). Mimo to v přechodných ustanoveních novela výslovně říká, že se zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vztahuje i na pracovní vztahy vzniklé před jeho účinností, ovšem právní úkony vzniklé před jeho účinností se řídí původními předpisy (zejména původní Zákoník práce - zákon č. 65/1965 Sb.).

 

 


Pro ICM NIDM MŠMT zpracovala Alice Marciszová, leden 2008.

Zdroj: www.hledampraci.cz

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
31
1
2
3
 
 
 
 
 
 
 
4
5
6
7
8
9
10
 
 
 
 
 
 
 
11
12
13
14
15
16
17
 
 
 
 
 
 
 
18
19
20
21
22
23
24
 
 
 
 
 
 
 
25
26
27
28
29
30
1